Peklo v Trutnově

Když se řekne peklo, jistě si spousty lidí představí čerty s hlavním šéfem Luciferem, spousty kotlů s vařící vodou a nějaké ty hříšníky, kterých by se v naší zemi jistě našla velká spousta. Tentokrát se jednalo o fanouškovské peklo s velkým P. Jak hráči, tak především fanoušci předváděli nadstandardní výkony. Jeden pokřik střídal druhý a třetí zase ten první a to skoro bez přerušení. Musím říci, že vše probíhalo v naprostém Fair Play duchu. Především musím psát o utkání jako takovém, ale na fanoušky se přesto ještě dostane.

Už se budu asi po 100 tisící opakovat, že sraz byl u našeho hlavního šéfa na parkovišti v 15:15, kde jsme se sešli skoro všichni. Chyběl jen Viltomoš, který měl pracovní povinnosti a na místo utkání dorazil po vlastní ose a Venca „Karel“, ten ze stejného důvodu, se stejným osudem, vlastní osa. Ještě Venca, který nasedl do nového Bobíka v Bochově. Tentokrát s námi jelo duo fanoušků, které tvořil sehraný pár. Sponzor a hostinský, tedy David s Luďkem.

Jako obvykle, pokud razíme na delší vzdálenost a hraje se od 10:00, vyjíždíme už v pátek. Tentokrát naše cesta vedla do pěkného městečka Hostinné, odkud jsme pořídili několik velice pěkných fotografií, které se zde budou někde povalovat v článku, alespoň některé. Po cestě, jako vždy, byla naplánována večeře v restauraci u Švejka v nemalebné vesničce jménem Praha 😎 . Knajpa byla narvaná k prasknutí a hosty byli převážně rockoví fanoušci, kteří šli „hrozit“ na koncert skupiny Škwor. My usedli na naše obvyklá místa a honem objednat večeři. Po objednání neuběhlo snad ani 15 minut a jídlo bylo na stole. Bylo toho hodně a moc dobré, jako obvykle. K dobrému jídlu dobré pití, pokec o všem možném, zaplacení a šup zase do auta a na cestu.

Na místo dorazila naše výprava po 21 hodině. Zaparkovalo se na náměstí, pořídili se nějaké ty fotografie, aby manželky věřili, že tu skutečně jsme, ubytovali jsme se a šup do víru velkoměsta, tedy maloměsta, to je fuk, hlavně do víru. Cesta do toho víru trvala asi 10 minut. Vír se jmenoval U Soudků, aspoň myslím. Příjemné prostředí i slečna servírka a výčepní dohromady. Sednout, objednat a bavit se, to byly prvotní úkoly večera. Zábava příjemně ubíhala, pár jedinců, mezi kterými jsem byl i já, hrálo šipky a zábava stále ubíhala. No, už nastal čas jít do hajan a my jsme přeci zodpovědní sportovci, takže to nebudeme se zábavou přehánět. Mezi 01:00 – 02:00 byl příchod na ubikace a šup na bidla.

Ráno, krásné ráno, sluníčko, sice chladno, ale velice příjemně. Nastal čas snídaně. Najedeno, šup do Trutnova. Jaké bylo překvapení, když jsme vyšli ven a na náměstí, které bylo večer a v noci naprosto liduprázdné, bylo najednou plné tak, že se nedalo skoro ani hnout. Byly zde nějaké trhy a vypadalo to opravdu velmi hezky. Jen při odjezdu z parkoviště nastal nepatrný problém. Bylo málo místa a šéf se musel hodně snažit a ukázat své řidičské schopnosti, aby vyjel. Podařilo se a honem na Trutnov. Dva hráči odjeli chvíli před námi, což by nevadilo, kdyby oba nebyli navigátoři. My jeli dle značek. Na jedné z křižovatek byla bohužel objížďka. Jeli jsme úplně jinudy a najeli si pěkných pár kilometrů navíc. Navigátoři jeli samozřejmě správně, že tam nikde objížďka nebyla. No, asi nás 6 v Bobíkovi mělo zrovna vlčí mlhu před očima  😀 .

Přijelo se, sestavilo se, hrálo se.

Úvod utkání obstaral Fun s VilTomošem. Oba naši borci začali do plných hůře, než jejich protivníci, kterými byli Roman s Markem. Jarda je prohrál o 12, Tom o 10 kuželek. Domácí hráč nedokázal zaváhání našeho hráče využít. Jarda v dorážce zabral, dobře otvíral a dobře zavíral. Celkem bral dráhu o 16 klacků. Solidní náskok. Tomáš bohužel, byť zahrál dorážku velmi dobře, nedokázal kuželky stáhnout. Domácí Marek, ji zahrál úplně stejně. Fun další plné bere pro sebe o 6 kolků, v dorážce domácí jednu stáhl, bylo to málo a Jarda má další bodík. Bohužel, třetí plné byly špatné. Roman nahrál 13 a v dorážce přidal další 4. Jarda zahrál dorážku opět dobře, přesto ty 4 kuželky chyběly. Rozhodnutí mělo přijít na dráze poslední. Jarda v plných přehrál po bitvě soupeře o 4, jenže, jako když utne, dorážka špatná. Jedna devítka dokonce na hodně hodů, to rozhodlo o bodu pro domácího. Tom si ve druhé části vybral třicítku blbec. Když nebyl prostředek, byly fanky, prostě trápení. Marek sice také nehrál nejlépe, ale dokázal Toma přehrát a získat další bod. Třetí dráha byla z úplně jiného soudku. Náš hráč s domácím předváděli přetahovanou, jak se patří. Každý chvilku tahal motorovku, aby plné získal o dvě Marek (100-98). Tomáš pokračoval v kvalitní hře a dokázal strhnou výhru na dráze na svou stranu. To samé se opakovalo i na dráze poslední. V plných boj, jak sviňa (104-99). Dorážka byla pořád boj. Ten ve finiši vyhrál domácí hráč a celkově bere bod. Fanoušci na straně Slovanu fandili a povzbuzovali, co hlasivky a hlava dovolily. Domácí se samozřejmě nenechali zahanbit a bubnovali, tak nahlas, jak buben dovolil.

Po první rundě sice prohráváme 2:0 a mínus 33 klacků, ale to se dá pořád otočit, v což naši fanoušci, ale samozřejmě i my, věřili. Láďa nastoupil se mnou (Kužel), domácí ve složení Marek a Jirka. Láďa se úvodu chytl, jak jazyk na zmrzlou trubku a tlačil na soupeře celé plné. V dorážce se trochu vytratila ulice a nemohl se nějak chytit. Přesto dráha, díky výhře v plných pro Láďu. Druhá třicítka se z počátku plných nesla v duchu předchozí dorážky. Ke konci se náš hráč chytil ulice a začalo to jít. Do plných sice -5, zato dorážka byla o mnoho lepší domácího hráče (35-51). Láďa bere další bodík. Opět řádili naši fanoušci, a jak píšu výše, ani domácí nenechali své hlasivky a buben oddechnout. Třetí třicítka byla v plných pěkný souboj (94-92), pouhé dvě kuželky rozdílu. Dorážka se nedařila ani jednomu z nich, bohužel, pro naši stranu ji o něco lépe zahrál domácí. Dráha pro Marka. Následovala rozhodující dráha. Náš borec se trápil a nemohl se pořádně dostat do uličky. Přišlo parádní probuzení začátkem dorážky. Pěkné otvírky a rychlé dorážení. Když se otvírka moc nepovedla, podařilo se pěkně zavřít. Soupeři nadělil 14 kuželek a získal třetí potřebný bodík na svou stranu. Diváci ve varu. Slovan, Slovan, Slovan, hrabem hej, hej. Já začal, jak z partesu, no nebudu to přehánět, nic moc a v plných jsem v mínusu o bůra. Hra nebyla úplně špatná, ale o kousek jsem míjel roha. Pak to přišlo, roha jsem začal trefovat a náskok domácího se tenčil, až naskočil na mou a hlavně na stranu Slovanu. Druhá dráha měla podobný, spíše stejný scénář. Domácí plus 5, pak kvalitní dorážka z mé strany a plus 11 bylo u nás. Třetí třicítka se opět podobala těm předchozím. Domácí bere plné, já o dost lepší dorážkou beru celou dráhu a je tu hlavní bod pro tým. O poslední dráze toho moc napsat nemůžu, protože jsem byl asi v nějakým kómatu nebo co. Nahrát ubohých 109 je opravdu šílenost. Tím se domácí dotáhl a já byl rád, že jsem na číslo uhrál plichtu. Veliká škoda, mohly být kuželky pro dotahováky na naší straně. Fanoušci byli nadále fantastičtí na obou stranách.

Poslední parta Karel s Vencou, domácí Kamil a Michal. Karel se předvedl jak reprezentant. Plné s přehledem bere pro sebe (83-105), jenže dorážka byla opravdu špatná, ulička zmizela a dorážka po jedné. Přesto udržel dráhu o 4 kolíky, ufff. Fanoušci v tranzu, řvali, bubnovali, povzbuzovali své borce, hlasivky dostávaly pěkný záhul. A jejich nervy, ty byly silně napnuty. Karel ze sebe setřásl předchozí dorážkový nezdar a plné opět super, domácí hráč tentokrát o moc nezaostal (94-100). Jenže náš borec předvedl dorážku, jaká měla být i v předešlé hře. Tím bere další bodík a kuželky. Třetí plné byl vyrovnaný boj s lepším koncem pro Karla. Dorážka patří mezi suprové. Kamil na ni nenašel žádnou, přesto, že nezahrál vůbec špatně (51-72) odpověď. Rozhodující dráha pro nás. Jenže ty nervy, sice jsme tak nějak pořád vedli o kuželky, ale byly chvíle, kdy se náskok ztenčoval, aby po několika hodech zase narostl. Poslední dráhu by Venca nejradši zapomněl. Plné špatné a domácí hráč stáhl pěknou řádku kuželek (99-85). V dorážce si hostující hráč zlepšil ulici, ale nedařilo se trefovat figury. Dráhu sice prohrál, ale náskok z plných o něco stáhl. Během celé hry se neustále skandovalo, bubnovalo a povzbuzovalo. Prostě fanouškovské peklo. Muselo to být slyšet až ven a vypadalo to, jako by se hrálo finále MS. Venca nezačal sice úplně špatně, ale domácí Michal jej přehrál o 14 klacků (105-91), když v dorážce Venca nezazářil, přenechal dráhu domácímu. Jenže pak přišlo obrození našeho borce. Plné plus 11 (89-100), zase ta dorážka. Otvírky se nevedly, ale dařilo se tak nějak dorážet figury a když domácí hráč rovněž tápal v dorážce, byla dráha Venci a z náskoku 17 bylo staženo 8 kuželek. Předposlední dějství se nevedlo. Plné špatné, Michal získal 6 kolíků. Pak to přišlo. Venca si začal velice dobře otvírat a rovnou dorážet. Stáhl náskok a získal dalších 11 klacků. Povzbuzování neznalo konce, fans svých oddílů se předháněli v hlasitosti povzbuzování. To muselo hráče nažhavit na nejvyšší stupeň a Vencu to nažhavilo až do červenoběložluta. Plné byly prostě super. Pět hodovek za sebou to jasně dokazuje (85-105), náskok 20 kuželek byl parádní. Jaké bylo vystřízlivění (nemluvím o fanoušcích  😀 ), když se totálně přestalo dařit v dorážce. Otvírka pravé fanky, pak levé, následně střed, poté po klacku zbytek. Byl to tlak na nervy. Domácí hráč na tom byl o něco lépe, ale náskok se mu naštěstí stáhnou nepodařilo. Venca bere dráhu a třetí bodík pro sebe a hlavně, bere hlavní bod pro tým.

Pokud se podíváte na druhou a třetí dvojici, zjistíte, že jsme všichni vyhráli stejným bodovým rozdílem 3:1.

Ještě jednou musím upozornit na fanouškovské peklo, které zde vytvořili oba tábory, jak domácí, tak hosté. Naši fans předváděli stejně dobrý výkon, jako hráči samotní. Jeden z našich dokonce od úvodních hodů skandoval „My tu dneska stejně vyhrajem, hej, stejně vyhrajem, hej, stejně vyhrajem,“ čemuž jistě domácí pramálo věřili. My, jako hráči jedeme vždy vyhrát, ale Trutnov hraje opravdu dobře a kluci jsou pohodoví lidé, kteří se kuželkami baví a prohru vzali sportovně. Vždyť to k našemu sportu, a nejen k našemu, patří.