Drtivá prohra v Českých Velenicích

V pátek 17. 11. 2023, přesně po 34 letech od „Sametové revoluce“ se naše skupina vydala k odehrání 9. kola 1. kuželkářské ligy mužů do dalekých Českých Velenic. Výjezd byl naplánován na 15 hodinu a čas výjezdu byl dodržen. Cestou necestou jsme předjížděli jiná vozidla a naopak jiná vozidla předjížděla nás. V našem Bobíkovi panovala dobrá nálada a kilometry pomalu a jistě ubíhali a místo určení Třeboň, kde bylo naplánováno naše přespání, se blížilo.

Po příjezdu proběhlo ubytování v hotelu Bílý Koníček a poté následovala pěší cesta do restaurace (myslím, že Plzeňka, ale jistý si nejsem), kde proběhla večeře a malé posezení. Poté opět pěší cesta zpět do hotelu a honem do hajan. Někdo spořádaně spal a někdo se spořádaně procházel po Třeboni, aby zachytil její noční kouzlo.

Byl tu druhý den, budíček, snídaně, opuštění hotelu a cesta do Velenic na kuželnu. Přijeli jsme s malinkým předstihem a tak byl čas na podání rukou, malé občerstvení a sepsaní sestavy. Po všech těchto úkonech přišel na řadu nástup obou týmů a mohlo se jít na věc.

Jdeme na to!

První na řadu v naší skupině šli Tomáš s Petrem. Tom nezačal nijak zázračně, přesto první dráhu nad Jirkou vyhrál o sedm kuželek. Na druhé dráze přišlo zlepšení. Rovněž domácí se dost zlepšil. Dokázal stáhnou náskok našeho borce a přidal jednu na svou stranu. Následné dvě dráhy, nebo druhou polovinu měl v režii Tomáš. Celkem v ní porazil 280 kuželek oproti 254 kuželkám Petra. tím bylo o vítězi tohoto duelu rozhodnuto. Tomáš jej bere 3:1 +25 kuželek. Petr to měl s Ondrou o dost těžší. První dráha byla ve znamení pěkného souboje, byť se nejednalo o super čísla, dráhu bere domácí borec o dva klacky. Další třicítku se oba hráči zlepšili. Peťa nahrál pěkných 157, domácí 143. To znamenalo srovnání stavu na dráhy, ale kuželky byly na naší straně. Třetí třicítka se opět nesla ve znamení souboje o každý klacík. Ondra ji získal o pouhé tři kuželky. Rozhodnutí padlo na dráze poslední. Do plných se kluci přetahovali, jak jen to šlo, Ondra je vyhrál o kuželku. zato v dorážce se Petrovi moc nevedlo a domácí dotáhl dráhu k třetímu dílčímu bodu a taktéž k hlavnímu, do plusu nahrál rovných 10 kuželek. Stav byl pro nás docela příznivý, ale ne rozhodující 1:1 +15 kuželek.

V prostřední části se na straně domácích sešli dva 6 stovkaři, kteří duel otočili. Byli jimi Láďa a Míra, na naší straně Venca a Zdeněk. Venca zahrál první dráhu dobře 150, ale domácí Láďa parádně 182. Na druhé třicítce začal Venca náskok domácího hráče stahovat, dolů sundal 11 klacků po velmi pěkné dráze 163. Vypadalo to, že by Venca mohl duel dovést do vítězného konce. Bohužel po pár hoden na třetí dráze ho začal tahat jeho neposedný stehenní sval, který ho zlobí delší dobu a jeho výkon šel dolů. Je těžké hrát hrát, když se hráč nemůže o nohu opřít tak, jak potřebuje. Střídat se však nemohlo, protože v poslední dvojici jsem nastupoval já, který jsem měl hodně bolavá záda a nevědělo se, jestli vůbec dohraju rozhozové hody. Venca se tak obětoval pro tým a dohrál to s bolavou nohou. Láďa dotáhl souboj do vítězného konce a po pokoření 600 kuželek o celou jednu, připsal hlavní bod na stranu domácích. Zdenda, který se stal naším nejlepším hráčem se s Mírou měřil hrdinně. První tři dráhy měl vcelku vyrovnané, přesto je domácí hráč získal pro sebe. Rozdíl byl hlavně v plných, které měl celkově Míra lepší o 33 kuželek. Zdenda byl naopak lepší v dorážce a to o celý klacek. Jak jsem psal výše, Zdeněk se stal naším nejlepším hráčem výkonem 586 poražených kuželek, ale Míra zase nejlepším domácím a také celého utkání výkonem 618 poražených kuželek. Stav už nebyl pro naše barvy tak příznivý, přesto ještě hratelný 3:1 -53 kuželek.

Na řadu se dostali dotahovácké dvojice. Radek a Tomáš (já) na naší straně Zdeněk a Branislav za domácí. U nás dvou to trochu zkrátím. Radek se první polovinu docela trápil a domácí hráč toho využil, byť i on nebyl se svým výkonem spokojen. Přesto dvě dráhy pro něho. Ve druhé půlce se Ráďa zlepšil, avšak domácí rovněž. A byla z toho pro domácího výhra na všech drahách a do plusu přidal 57 kuželek. Já jsem duel s Branislavem prohrál už v první polovině, kdy mi domácí hráč nadělil 38 kuželek, hlavně díky druhé dráze, kde jsem vybouchl v dorážce. V druhé polovině jsem se značně zlepšil a náskok kuželek stáhl o 18 a vyhrál jsem i dráhu. Na otočení výsledku to však bylo málo a rovněž já prohrál svůj duel.

Domácí České Velenice nás přejeli docela lehce 7:1 o 130 kuželek. Byla to jejich první domácí výhra. Předchozí čtyři domácí střetnutí nepoznali sladkost vítězství. My naopak poprvé venku prohráli. Vyhráli jsme předchozí tři utkání. V následujícím 10. kole zajíždíme na novou a pěknou kuželnu do Prušánek. Kousek od nich (Břeclav, Poštorná a Charvatská Nová Ves) jsem trávil každé prázdniny od mých 7 let do 14. Mamka pocházela z Podivína a taťka právě z Charvatské Nové Vsi.

zápis, zpravodaj