Debakl v Bohušovicích
Plných 10. kol jsme nenašli přemožitele a připisovali si jednu výhru za druhou. Krutý debakl přišel v 16. kole na půdě Bohušovic. V loňské sezóně prohrál náš tým v Bohušovicích vcelku kuriozně. Ve všech aspektech jsme byli lepší, až na ten jediný nejdůležitější, tím byly hlavní body, na které jsme prohráli 5:3. V tomto kole byla naše prohra jednoznačná. Pravdou je, že celý tým nepodal optimální výkon a domácí naopak zahráli svůj dosavadní nejlepší domácí výkon.
Tohoto utkání jsem se nemohl kvůli nemoci zúčastnit, tak se činili alespoň palce. No, nepomohlo to, musím palce příště víc mačkat. Jarda s Tomem, jako ostatně skoro vždy začali za náš tým, domácí postavili Milana s Lukášem. Jarda nebyl pravděbodobně ve své kůži, od začátku se velmi těžce dostával do ulice. Naproti tomu domácí hráč měl jednu, jak druhou. Napovídá tomu i rozdíl v plných (107-77). Dorážka byla malinko lepší, Milan ji přesto udržel a přidal dalších 7 kuželek. Fun se v druhé třicítce trochu zlepšil, nestačilo to. Domácí hráč byl lepší o devítku. Dorážka se nedařila, jak Jardovi, tak ani Milanovi. V celé druhé půlce Fun na domácího borce nestačil, prostě ta ulice byla zakletá či co. Milan náskok navyšoval hlavně v plných, kde dominoval. Tomáš začal malinko vlažněji a plné přenechal Lukášovi. V dorážce zabral, stáhl náskok a přidal 6 do plusu. Druhé plné byly super, domácí hráč vůbec nestíhal a vypadalo to na pěkné plus, které bylo bohužel jen v plných (85-101), v dorážce jako když utne, konec, ende, the edn, šlus, ulici ne a ne trefit, to mělo velký vliv na stažení náskoku domácím hráčem, naštěstí Tom dráhu uhájil. Bohužel ve zhoršené hře pokračoval náš hráč i nadále. Když není den, může člověk dělat, co chce, stejně je vše špatně. Tak to bylo i s Tomášem, byť se snažil, vše bylo málo.
Ani druhá dvojka na tom nebyla o moc lépe. Láďa se utkal s Láďou a Pája s Jaromírem. První polovina byla dost smolná. Náš Láďa prohrál první dráhu o pouhé dva klacky a druhou o pět, když ho zklamala dorážka. V třetí třicítce sice prohrál od plných o další dva klacíky, v dorážce zabral, stáhl náskok a ještě něco přidal. Opět bylo o co hrát. Poslední dějství byl boj, plné plichta a dorážka bohužel taky. Každý si bral půl bodu, což bylo pro naše barvy málo. Pája nezačal špatně, vytvořil si náskok do plných a vypadalo to na bodíček. Sakra, chytlo ho koleno a bylo po hře. Ještě to zkusil a bojoval, jako ostatně i další naši borci před ním, vedle něho a poněm, ale nešlo to. Po polovině jej vystřídal Marcel. Taky bojoval, ale marně. Den zakletý pro všechny.
Dotahováci by museli provést malý zázrak k zisku jednoho bodu. Ten se nekonal. Venca proti stálici domácích Jirkovi, Karel s Tomášem. Venca neměl v tomto utkání na pěkně hrajícího Jirku nárok. Ten každou třicítkou navyšoval svůj náskok, který se zastavil na vysokém čísle. Karel začal pomalu, jako by se mu nechtělo. Od druhé dráhy začal nabírat dech a svému soupeři utíkal každým, hlavně v dorážce, kde exceloval a byl v ní nejlepší ze všech zúčastněných hráčů.
Toto utkání našim barvám absolutně nevyšlo a domácí naopak předvedli svůj nejlepší výkon v domácím prostředí v tomto ročníku. Spolu vyhráváme, spolu prohráváme. Takže, spolu opět nasadíme.