Hlasivky rozhodly o bodech v Rychnově

Líbí se Vám článek? Nezapomeňte jej sdílet s ostatními na sociálních sítích.

Rozlosování 18. kola nás zaválo do dalekého Rychnova nad Kněžnou. Do takové dálavy jedeme obvykle den předem, což se uskutečnilo i tentokrát. Jenže, náš tým byl rozdělen. Kvůli pracovnímu vytížení a dalším jiným povinnostem, odjela pouze skupina 5 hráčů. Další borci naší squadry se dostavili až v hrací den přímo do místa konání. My zodpovědní 😎 cestovatelé jsme si dali spicha v půl 4 u šéfa. Poslušně na jeho příkaz nasedli do vozu černé barvy a vydali se směr těžké utkání.

Při jízdě byla debata například o tom, že by naše béčko mohlo rozhodnout o postupu do Divize hned toto své utkání v derby s SKK KV. Hlavně proto, aby to už mělo za sebou 😉 . Paráda, podařilo se a my na zpáteční cestě měli z toho úspěchu velikou radost. První zastávka byla, jako vždy u Švejka. Suprová večeře a pivko. Někde se tu válí i fotka, na které je nejmladší člen naší tlupy… tedy grupy, jak se připravuje na nadcházející zápas. Po večeři a pivku, pokračovala naše odysea dále. Večer příjezd do místa ubytování, penzionu v Sezemicích. Zde proběhla druhá část přípravy na utkání a opět byl v hlavní roli, nejlépe se připravující nejmladší borec. Opět tu naleznete foto, jako důkaz, že příprava je velice nutná, kdo ji vynechá, zahrává si s nepřízní osudu.

 

 

Příprava na zápas č. 1

Příprava na zápas č. 1

 

Čekání na jídlo

Čekání na jídlo

Po důkladné přípravě se šlo do hajan. Přeci nemůžeme protáhnout přípravu do druhého poledne 😀 . Ráno budíček, velmi chutná snídaně, káva, čaj a někdo i nezbytné cígárko nebo dvě. Rozloučení a odjezd do Rychnova. Přivítání se soupeřem, malé občerstvení, převlíkačka, nástup a šup na to.

Příprava č. 2

Příprava č. 2

Vedoucí týmů určili, že první se na dráhy podívá Jarda Šmejda a Roman Kindl, naši ve složení Jarda Páv (Fun) a Tomáš Pavlík (VilTomnoš). Náš Jarda začal bez respektu a pěkně koulel do ulice. Přineslo mu to parádní plné, kde nahrabal devítku. V dorážce se oba borci pěkně potili, nakonec ji pro sebe uzmul o dva klacky Fun a bodík byl jeho. V druhé třicítce se Jarda trápil, ulice bída, když, tak taková nemastná neslaná, přesto solidních 87, jenže domácí o 10 víc. No, Funovi to bylo jedno a v dorážce poraží domácího Jardu o 11 kolíků. Takže vybojoval další bodík. Následující plný opět paráda a připisuje další klacky na svou stranu (93-101). Přišel útlum, kterého domácí Jarda nedokázal plně využít, Fun udržel tři klacky a důležitý třetí bodík byl doma. V trochu horší hře pokračoval náš hráč i na poslední dráze. Domácí ho zatlačil a nadělil v plných 11 kolíků (99-88), Jarda nesložil zbraně, no spíš koule a bojoval. Chyběly pouhé dvě kuželky na výhru dráhy. I tak parádní výhra a hlavní bod na naší straně. VilTomoš s Romanem na první dráze kouleli o každej klacek, opravdovou bitvu vyhrál náš hráč, když v plných prohrál o klacek, ale v dorážce porazil o dva více, čímž bere dráhu. Pak se Roman rozjel, plné super a Tomáš měl co dělat, aby mu stačil (110-98). Při dorážce náš borec zabral, naopak domácímu se přestalo dařit. Tomáš sice nestáhl celý náskok, chyběla pouhá kuželka (153-152). Hráči předváděli pěknou hru i nadále. VilTomoš si držel ulici, i když občas ulétl k fankám, nebylo to nijak fatální (92-99). V dorážce přidal další klacky a byl z toho potřebný bodík a kuželky do plusu. Poslední hra měla rozhodnout. Náš začal parádně a plné bere zcela jednoznačně (91-107), dorážka byla naprosto vyrovnaná, takže si Tom připsal třetí rozhodující bodíček a na účet Slovanu hlavní bod.

Stav byl trošku nečekaný, hlavně pro domácí, ale pro naše barvy velmi zajímavý a příjemný.

Zápas

Zápas

Prostředek obsadil Jakub Seniura a Jirka Brouček. Já se postavil Kubovi, Láďa, který měl nejlepší předzápasovou přípravu (na fotkách je to vidět) soupeřil s Jirkou. Nebudu to zdržovat a hned se pochválím, začal jsem dobře, ale špatně skončil. Plné beru o bůra, jenže dorážka z říše nočních můr, 4 fíky to jen podtrhují. Domácí bere bodík, když jsem mu jej podal na stříbrném podnose. Další plné už mu nestíhám a s přehledem mě poráží o 11. Když nejsem soupeř ani v dorážce, kde mimochodem mám další tři fíky, bere Kuba dráhu o 20 kuželek i s bodíkem. Nebyly to pěkné vyhlídky na druhou část. Hru jsem zpřesnil a bylo to znát, jenže jakub se zbláznil (v dobrém samozřejmě) a nakoulel balík (114-93). Přesto jsem se nevzdával a bojoval, když už nevyhraju, ať neprohraju 100 klacků. Dráha sice nedopadla špatně, ale domácí ji opravdu zahrál parádně (145-165) a nadělil mi dalších 20 kuželek. Na poslední dráhu jsem byl v mínusu 44 kuželek, tím pádem celý tým. Obul jsem se do toho a začal hrát. Měl jsem pěknou levou a padavou. Občas jsem proložil pravou, která taky dávala. Jenže Kuba hrál pořád velmi dobře a držel se zuby nehty (98-100). Já jsem svou zlepšenou hru potvrdil i v dorážce, ve které mi už domácí nedokázal vzdorovat a já stahoval kuželku po kuželce z velkého náskoku. Sice se nepodařilo stáhnou vše, ale alespoň 27 kuželek, které napomohly k výhře. Láďa, po dokonalé přípravě, omlouvám se, že to pořád zmiňuji, ale příprava je fakt důležitá 😀 , začal suprově. Jirka se snažil, ale na Láďu bylo vše málo. Ulice super, padala a přidávala kuželky do plusu (91-107). V dorážce náš hráč nepolevoval a stále unikal. Přidal další klacky na svou stranu (136-170). Druhá dráha naprosto stejná. Parádní hra do ulice, která dávala. Jirka neměl šanci (81-110). Dorážka pořád super a další kolíky na straně Slovanu (125-172). Láďa nahrál v první půlce 342, což je paráda. Asi přišlo uspokojení 😉 . Náš borec ubral plyn, čehož se chytil Jirka. V plných ještě plus dva pro Láďu, v dorážce se nevedla ulice ani figury. Bodík pro domácího borce. Náš hráč poté zabral, hra se zpřesnila a plné v plusu (97-99). Dorážka nebyla špatná, ale domácímu hráči pomohly hodovky. Poslední dráha pro domácí. Láďa ale předvedl super hru a připsal 69 klacků na stranu Slovanu a hlavně bod.

Dotahovácíí, jak by řekl Karel, měli k dobru 98 kolků, což je i není dostačující náskok. Uvedu, že tentokrát dostačující byl, ale nám, kteří jsme v ochozech podporovali poslední hráče, hrozil akutní ŠLAK MIOKARDU. Klidně se mohla volat sanita. V jednu chvíli, v poslední třicetihodovce, byl náš tým dokonce 4 kuželky v mínusu, což opravdu hrozilo smrtí zaviněnou šlakem 😀 :mrgreen: . Musím říct, že kdyby mi to šlo na dráze, jako v ochozech, tak dělám 650 pořád 😎 . Ale jdeme na zápas posledních hráčů. David a Vojta na straně domácích, Venca Krysl a Venca “Karel” Hlaváč na straně naší. Venca od úvodních hodů tahal za kratší konec a David toho využíval. První plné prohrává Venda o 16, v dorážce trochu zabral, ale to, že nešla ulice bylo znát. V druhé třicítce se náš hráč značně zlepšil. Ulice pěkná, ale trochu jej šidila. Naproti tomu domácí pěkně hrcal (105-96). Dorážka nám nešla, otvírky vcelku ano, ale po klacku a dva fíky k tomu. I přes nepřízeň Venca bojoval o každou kuželku, která mohla být rozhodující.

My, fanoušci obou táborů jsme své borce povzbuzovali, jak jen to šlo. Hlasivky dostávaly zas a znovu záhul a mně konkrétně občas hlas přeskočil, jak puberťákovi. Adrenalin stoupal, srdce bušilo, čím dál víc, šlak miokardu se hlásil o slovo. No, zatím jsme to přestáli.

Protože Karel na vedlejších drahách svého soupeře nepatrně přehrával a skóre kuželek bylo stále v solidním množství na naší straně. První dráha nebylo to pravé ořechové. Karel, jak říkal, nemohl hrát svou hru, protože koule klouzaly, což byla ostatně pravda. Chtěl se nechat střídat, což bylo razantně zamítnuto. Tak mu nezbylo, než bojovat, to také činil měrou vrchovatou, stejně, jako první Venca. Druhá dráha byla o poznání lepší, ale ne v plných, kde se nemohl dostat do ulice. Byla to taková hra nehra. Jenže Karel se seknul a začlo to jít. Sice byl více v levé, to je u něj dosti nezvyklé, ale pěkně v levé. Hrcal a když nehrcal, trefoval figury, které zůstaly po otvírce, dorážka super (44-70).

Zpět k Vencovi s Davidem. Třicítka číslo 3 byla v plných ve znamení domácího borce. Pěknou hrou do ulice získal další náskok (95-87). V dorážce pokračoval v pěkné hře a bere ji pro sebe. Venca se nemohl dostat do ulice a dorážka po jedné, taky moc nepřidá. V poslední části si David vzal odedechový čas, pro nás jen dobře. V plných ještě Venca nestačil, ale když domácí v dorážce začal ujíždět, začaly se kuželky vracet na naši stranu. Venca dokázal získat dráhu pro sebe a stáhnou s Davidova náskoku 13 kuželek. To bylo velice důležité.

Karel na třetí dráze s Vojtou bojoval o každý kolík, protože každý byl důležitý, stejně jako Venda na druhé straně. I když se nevedlo, každá kuželka mohla být ta, která rozhodne. Takže Vojta bere plné pro domácí o dva kolky. Bylo to vyrovnané, jenže pak přišla z jeho strany smršť. Dorážka patří mezi suprově suprové. Náš hráč hrál velice dobře, ale v tomto stádiu na domácího nestačil. Vojta porazil 4 hrcky za sebou, což rozhodlo a bodíku. V poslední fázy hry Karel bojval. V plných stahoval, co jen šlo, podařilo se devět. Dorážka, byť ji vyhrál o dva kolky, nebyla to pravé ořechové. Přesto udržel kolky a my všichni mohli slavit výhru v Rychnově, kde se lehce nevyhrává.

Doslova a do písmene obcházel šlak naše srdce když skončila třetí třicítka a náš tým byl v mínusu z 98 plus. Naši dotahováci dokázali udržet nervy na uzdě a hlavně i potřebné kuželky. O výhru se samozřejmě zasloužili všichni hráči, kteří hráli, ale samozřejmě i ti, kteří byli na střídačce a hoooodně hlasitě povzbuzovali a doslova uřvali body. Atmosféra byla fantastická a tímto bych rád poděkoval domácím, kteří stejně jako my, fandili far-play.

18. kolo Rychnov-Slovan

18. kolo Rychnov-Slovan

Líbí se Vám článek? Nezapomeňte jej sdílet s ostatními na sociálních sítích.

You may also like...